Bobby opouští zázemí věčně rozhádané židovské rodinky a míří do Hollywoodu poznat svět. Okouzlen oslnivým leskem filmových hvězd a především sličností sekretářky Vonnie, zakouší okamžiky závratného štěstí i trpkého zklamání. Se zlomeným srdcem, ale i nově nabytou protřelostí se vrací do rodného New Yorku, kde stane v čele podniku proslulého jak svou vybraností, tak hříšností. A když už se zdá, že se život daří, osud znovu zamíchá kartami. Zlatou éru Hollywoodu a rozkvětu newyorské mafie zhmotňuje objektiv famózního Vittoria Storara v plastický labyrint přepychových apartmá a výhružně ztemnělých zákoutí. Proměna Jesse Eisenberga z neurotického poskoka v žoviálního světáka umožňuje Allenovi předestřít v tradičním rámci milostných pletich rozháraných hrdinů, kteří doplácejí na škodolibé hříčky osudu, něžně nostalgický i hluboce lidský příběh nenaplnitelné lásky se vším, co k režisérovi patří: skvělou hudbou, vybroušenými bonmoty a pohromami, před nimiž není úniku.

Woody Allen (1935, New York City), režisér, scenárista, herec, skladatel a spisovatel, jehož urputná důslednost, s níž už padesát let obohacuje svou filmografii každoročně o jeden titul, aniž by ztrácel nezaměnitelný styl, vyvolává náležitý obdiv. Leitmotiv milostných mnohoúhelníků, které roztáčejí vír manželských a osobnostních krizí, prolíná jeho filmy Annie Hallová (Annie Hall, 1977), Manhattan (1979),Zločiny a poklesky (Crimes and Misdemeanors, 1989) aj. s důmyslnými aluzemi na ruskou literární klasiku v titulech Láska a smrt (Love and Death, 1975) či Match Point – Hra osudu (Match Point, 2005). Po trilogii o geniu loci evropských metropolí, započaté snímkem Vicky Cristina Barcelona (2008), Allen letos zavítal do Hollywoodu a New Yorku, které nám ve třicátých letech představuje ve vší kráse i podlosti, které k nim bezpochyby patří.

 

Zdroj KVIFF