Helena Rytířová začala s psaním a vydáváním knih v době, kdy se starala o svého nemocného muže a nemohla se věnovat reportážní fotografii. Naučila se fotografovat jídla a od roku 2008, kdy vyšla její první kniha receptů Nedělní menu, vydala ještě pět dalších úspěšných kuchařek pro děti i dospělé s vlastními recepty a fotografiemi pokrmů, které sama uvařila. „Miluju vaření, baví mě dělat dvě teplá jídla denně a jsem šťastná, když se mi ozve někdo, kdo podle mých receptů úspěšně uvaří. Nyní už ale žádnou kuchařku vydávat nechci. V době, kdy v televizi vaří skoro každý, včetně politických kandidátů, kdy ročně vychází nespočet kuchařských knih, mi to přijde jako ztráta času,“ říká Helena Rytířová.

Před čtyřmi lety se od kuchařského žánru odklonila a napsala novelu Život byl pes. Je to vyprávění voříška z útulku, kterému jeho nová panička dala jméno Život. Knihu jí ilustroval Tomáš Bím. Další román Heleny Rytířové Jsem mrtvý, neplačte, z roku 2014, se odehrává za první světové války, a nejnovější kniha Uhnutiny uhnutý nese příběh zasazený do období od padesátých let až do normalizace v komunistickém Československu. Je o udavačích, okupaci naší země spřátelenými armádami, sňatku svazačky se sovětským vojákem, kterého si hlavní hrdinka „urvala“ přímo z tanku, VUMLu, StB, vodky a všeho, co lemovalo život její generace. Knihu jí symbolicky pokřtil 21. srpna na Václavském náměstí Milan Knížák.

Děj románu Jsem mrtvý, neplačte inspiroval režiséra Viktora Polesného k zamýšlené  filmové realizaci. „Zájmu pana režiséra předcházelo doporučení profesora Jan Pirka, o to víc si toho vážím. Předlohou pro hlavního hrdinu mi byl můj pradědeček, z kterého se při práci v pitevně  anatomickém ústavu stal alkoholik, opustil sedm dětí a skončil jako lapiduch na východní frontě. Víc informací jsem o něm neměla, pro můj smyšlený příběh jsem tedy musela čerpat reálie z dochovaných deníků a literatury. Příběh začíná v pražské pitevně, poté se odehrává na východní frontě a končí v pardubické nemocnici Karanténa, největším lazaretu první světové války, na který se již zapomnělo, přestože byl na svou dobu unikátní,“ říká Helena Rytířová.

HELENA RYTÍŘOVÁ

Narodila se v roce 1951. Pracovala jako fotografka v několika redakcích časopisů a novin, je autorkou mnoha přebalů na hudební nosiče a majitelkou nahrávacího studia Chevaliere,kde se vyrábějí zejména audioknihy. Napsala několik kuchařek a romány Život byl pes, Jsem mrtvý, neplačte a Uhnutiny uhnutý. Byla manželkou herce Petra Čepka, se kterým má dceru Petru, poté se provdala za textaře Zdeňka Rytíře, o kterého se v jeho těžké nemocipět let intenzivně starala. Spolu mají dvě děti. Nyní žije s muzikantem Pavlem Sedláčkem. 

-MR-