Kultovní skladba pochází ze sedmdesátých let a přežila nejen období komunistické diktatury. Text napsal předčasně zesnulý básník Václav Hrabě pravděpodobně již v první polovině šedesátých let pro později ztracenou hru Královna Margot. Báseň Variace na renesanční téma se naštěstí dochovala, jedna verze byla údajně naťukaná na rubu krabičky od cigaret. Zhudebnění se dočkala v době, kdy Vladimír Mišík hledal repertoár pro vystupování pouze s kytarou, a vzpomněl si na poezii Václava Hraběte. Jak připomínal Josef Rauvolf v pořadu Ro©k v poezii, poprvé skladba v podobě, jakou ji známe dnes, zazněla nejprve na koncertě v brněnské koleji na Purkyňkách a v květnu 1977 v rámci pražských Jazzových dnů v Lucerně. Z písničky se stal hit, a tak ji kapela ETC natočila na své album z roku  1979, nazvané 2. Na otázku, proč se právě z této skladby stala legenda, odpovídal Vladimír Mišík do pořadu: „Kdybych věděl, čím to je, tak budu vymýšlet jenom takové,“  říká Vladimír Mišík. „To se nějak člověk strefí do nějakého generačního rozpoložení. Zasáhlo to citovost určitého věku, je tam touha po velkém citu. Je v ní láska. Kromě toho, mollová stupnice je dojímavá. U některých Hraběho textů mi okamžitě naskakuje hudební představa, něco evokují, provokují a inspirují k hudebnímu podání. Takže mi Hrabě hodně usnadnil práci.“

Pod novým aranžmá Variace na renesanční téma je podepsán skladatel Jan. P. Muchow:

„Když producent navrhl připravit pro film novou verzi ‘Variace na renesanční téma’, tak jsem se mu to snažil rozmluvit. Je to skladba, která patří do pomyslného zlatého fondu české populární hudby. A jedna z mála, která není coververze, ale českých autorů. Připomínal jsem vlastnost českého vkusu, kdy v anketě popularity 40 let vítězí stejný interpret a každé Vánoce televizní divák vyžaduje Mrazíka. Ambice do tohoto konzervativního prostředí připravovat novou verzi skladby, kterou všichni milují a nikdo není zvědav na jinou než originální verzi Vladimíra Mišíka, je víceméně umělecká sebevražda. Byla to samozřejmě ale zároveň i výzva.“

Honza Muchow souhlasil pod podmínkou, že vše bude konzultováno s Vladimírem Mišíkem a všichni budou souhlasit s ideou, skladbu připravit jako duet Adama a Vladimíra. „Hudebně jsem v nové verzi nechtěl dělat žádnou revoluci, ale snažil jsem se aranžmá skladby připravit tak, aby bylo přirozené jak Vladimírovi, tak Adamovi.“

Rovněž Adam Mišík přiznává prvotní váhání: „Upřímně řečeno, na začátku se mi do toho moc nechtělo, ale nakonec jsem se nechal přesvědčit, a vyšlo to moc hezky a jsem za to rád,“ říká Adam Mišík. „Já se takových věcí docela bojím, a navíc jsme s tátou nikdy nic společně nenahrávali a ani příliš společně nevystupovali, ale nakonec jsme si řekli: proč ne. Byl to moc hezkej moment, být s tátou ve studiu.“

O hudební nahrávku se pak postarali Jan P. Muchov – baskytara s  Tomášem Neuwirthem - bicí, Lukášem Chromkem - kytara a Terezií Kovalovou – violoncello.

Kromě Adama Mišíka uvidíme v hlavních rolích Hanu Vagnerovou, Jana Komínka, Vojtu Machutu, Celeste Buckingham, Pavla Nečase, Tomáše Matonohu, Vandu Hybnerovou, Michala Suchánka, Štěpánku Fingerhutovou, Esther Lubadiku, Julii Šurkovou. 

V kinech si s komedií Bajkeři budete moci prodloužit léto od 19. října, kdy film do kin uvede distribuční společnost Falcon

Text a foto -falcon-