Pořád je to ona

V parafrázi na její jediný oscarový zářez se ještě musíme vrátit k Julianne Moore. Ta totiž stále vyčnívá nad zbytkem letošním karlovarských hostů, což potvrdila i svou přirozeností na tiskové konferenci. U té jí sekundovali její manžel Bart Freundlich, který i režíroval čerstvě představené drama Po svatbě, a herec Billy Crudup, jenž si ve vztahové novince střihnul jednu z mnoha svých vedlejších rolí. Všichni tři si festivalové dění zjevně užívali, kupříkladu skromný Billy Crudup se dokonce na úvodní film podíval společně s diváky. Bart Freundlich se zase rozpovídal o tom, jak ho spolupráce s manželkou baví – pro někoho by se mohlo jednat o noční můru, ale on je na neotřelé vhledy své (přece jen filmově zkušenější) ženy zvědavý, takže to snad ani nemůže vypadat ideálněji.

Devadesátková nostalgie

Toliko k rychlému celebritnímu úvodu a opět se vrhneme na filmy. Režijní debut Jonaha Hilla, kterého známe jako herce z teenagerských komedií (Superbad) i serióznějších produkcí (Vlk z Wall Street) se pro svůj první film rozhodl vrátit do dob dospívání. Tedy do časů drsného hiphopu a pohodové atmosféry kalifornského předměstí v polovině 90. let. Mladý chlapec v podání výborného Sunnyho Suljice potřebuje někam patřit a poněkud neutěšená rodinná situace ho proto vžene do party starších skejťáků. První dobrodružství i nebezpečné zkušenosti na sebe nenechají dlouho čekat, ale není třeba se bát – tohle je hlavně citlivě nostalgický výlet do čitelnější doby, jehož hlavním cílem bylo navodit příjemnou atmosféru; a to se Hillovi rozhodně povedlo.

Politika až na prvním místě

Úplně jiné pocity však vyvolává pomalu plynoucí drama Rudá, které se zaměřuje na okolnosti bouřlivých společenských převratů v Argentině 70. let. A nutno poznamenat, že pokud se v těchto reáliích dostatečně neorientujete, budete docela mimo. Představte si, jak by na neznalého cizince působilo sledování naší normalizační šedi? Asi by si z toho také moc neodnesl. Tenhle mysteriózní thriller zaujme výborným úvodem a několika velmi silnými scénami, ovšem funguje především v rovině obžaloby tehdejší (ne)pořádků, což je pro běžného diváka těžko stravitelné sousto. Ani nápaditá kamera a výborný výkon Daría Grandinettiho v hlavní roli to úplně nezachrání.

Chatařské hrátky s duševním zdravím

A nechyběla ani další půlnoční lahůdka, tentokrát představená dokonce samotnými tvůrci. Pro podivný horor Chata se dokonce jednalo o mezinárodní premiéru; diváci mimo Spojené státy film ještě neviděli. Překvapivě milá dvojice Severin Fiala a Veronika Franz po filmu dokonce poodhalila některá tajemství, jež film úmyslně vynechává – ano, až tak zvědavé publikum bylo. Samotný film pak zjevně navazoval na jeden z nejslavnějších hororů všech dob, totiž Kubrickovo Osvícení. Tentokrát se však ocitla mladá podivínka Riley Keough na odříznuté chatě uprostřed mrazivých lesů se dvěma dětmi svého přítele. Netřeba zdůrazňovat, že dospívající ratolesti nemají novou macechu zrovna v lásce, a tak je soužití poměrně problematické. Fiala a Franz navíc úspěšně navozují velmi stísněnou atmosféru, a tak jestli na tenhle povedený žánrový kousek vyrazíte, nějakou dobu se nejspíš budete tradičním roubenkám vyhýbat.

Zítra si přečtete, co řekl další z očekávaných hostů, herec a režisér Casey Affleck, a samozřejmě nebude chybět ani zmínka o společensky kritickém slovenském snímku Budiž světlo či v Cannes oceněné šílenosti Parazit.

 

Text: Mojmír Sedláček

Foto: Film Servis Karlovy Vary