V přece jen nepříliš rozsáhlé plejádě hollywoodských hvězd, které letošní karlovarský festival navštěvují, se po Julianne Moore ukázal i Casey Affleck. Ten už dávno není pouze mladším bratrem Bena, nýbrž hlavně držitelem Oscara za předloňské Místo u moře a také laureátem Ceny prezidenta, kterou rovněž před dvěma lety obdržel tady v Karlových Varech od Jiřího Bartošky. Nyní zde představuje svůj druhý režijní počin s názvem Světlo mého života. Doprovází ho mladičká herečka Anna Pniowsky, která ve filmu ztvárňuje jeho dceru – společně tato dvojice putuje postapokalyptickou krajinou, v níž většina žen na světě zahynula v důsledku epidemie. Inspiraci prý načerpal na dovolené, kde se doslechl o hrozbě viru zika, jímž jsou ohroženy především ženy. Affleckům dystopický svět tak stojí na trochu jiných základech než podobné kousky jako Potomci lidí nebo Cesta, takže jsem na projekci sám zvědav; první ohlasy jsou však rozhodně pozitivní.

Slovenský příspěvek

Budiž světlo slovenského filmu! Po loňských úspěšných štacích filmů Všechno bude a Domestik se letos v hlavní soutěži neobjevuje jediný český film; prapor bývalé federace tak drží Slováci se svou břitkou společenskou kritikou. Snímek Budiž světlo natočil Marko Škop, který po dokumentárních začátcích přesedlal na hranou tvorbu nenápadným filmem Eva Nová. V něm excelovala Emília Vášáryová, když ztvárnila stárnoucí herečku, jež se těžko smiřuje se svým současným životním údělem. Nyní se Škop od psychologie posunul k sociologii a na paškál si bere současnou slovenskou společnost. Řadu jejích neduhů jako amatérské polovojenské skupiny, homofobii či xenofobii známe i z našeho rybníčku, takže nám pohled na jednu venkovskou rodinu rozhodně nebude cizí. Škop se vytasil s povedeným rýpnutím do předsudků a společenských nešvarů a nezbývá než se ptát – proč to nejde i u nás?

Korejci z Cannes

Aura vítězného filmu z letošního festivalu v Cannes zafungovala i v Karlových Varech a etablovaný Jihokorejec Pon Džun-ho si tak připsal další úspěšné dílko. Parazit nebude pro jeho fanoušky překvapením, avšak pro neznalého diváka se jedná o poněkud podivný úkaz. Téměř dvě a čtvrt hodiny trvající mix sociálního dramatu, černé komedie a násilného hororu opravdu není pro každého, avšak snad každý se shodne na tom, že se jedná o dobře natočené dílo. Těžko říct, zdali se na něj přesně vyladíte, přece jen má asijská kultura svá velká specifika, ale jedno je jisté – příběh o rodině podvodníčků, kteří se infiltrují do zámožné domácnosti, vás nudit nebude.

Zítra se zase můžete těšit na pár festivalových bizárků, s nimiž jsme rozhodně ještě neskončili!

 

Text: Mojmír Sedláček

Foto: Film Servis Karlovy Vary